Příběh rodiny Smolíků jsem psal celé tři roky. Za tu dobu mně postavy hlavních hrdinů přirostly k srdci. Nebylo snadné se s nimi rozloučit a příběh uzavřít.

 

Během těch tří let, kdy jsem trilogii psal, se změnil svět okolo nás, zásadně se změnil můj osobní život a určitě jsem se změnil i já sám. Samotné psaní toho příběhu mě formovalo, zjistil jsem spoustu nových informací a sám sebe jsem konfrontoval s tím, jak bych obstál v těch těžkých dobách, o kterých píšu.

Po celou tu dobu, co jsem příběh tvořil, vedle mě a při mně stála spousta blízkých lidí, kteří mě podporovali a dodávali mi energii. Těm všem poděkuji přímo v knize. Jedné osobě už bohužel poděkovat nestihnu. Mnoho informací o době poválečné jsem čerpal z vyprávění pamětníků. Hodně mně toho pověděla také paní Marie Dudová, rozená Weberová. Její nelehký život byl inspirací především při psaní druhého a třetího dílu, jehož vydání se už nedočkala. Právě jí bude poslední díl trilogie věnován.